Jak lépe zvládat svůj cyklus

cyklus

Význam: oběh, pravidelně se opakující řada změn, období, etap

https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/

Když se řekne cyklus, většina (asi nejen) žen si představí menstruační cyklus – čili období zhruba jednoho lunárního měsíce, kdy se žena cítí různě až nejrůzněji, až to vyvrcholí zhruba týdnem nepoužitelnosti. To zní povědomě, že?

Bohužel panuje množství různých mýtů a to bohužel i mezi ženami. Ve škole se učíme spoustu faktů o Habsburcích, ale ne jak funguje naše vlastní tělo a jak bezprostřední vliv to má na naši fyzickou i psychickou pohodu a výkonnost.

Když jsem dostala své první měsíčky, můj svět se zhroutil. Bylo to pro mě finální ujištění, že mi „končí dětství“, že už navždycky budu něčím omezená a že mě tu bezprostředně (negativně) olivňuje nějaký tělesný proces, který nemůžu nijak ovlivnit. Těch myšlenek bylo jistě víc, ale uvnitř sebe jsem cítila, že je to mocný a důležitý okamžik – jen jsem ho tehdy vnímala negativně.

Bojíme se toho, čemu nerozumíme. Když tomu porozumíme, začneme to mít rádi. Co máme rádi, o to pečujeme.

Autor neznámý

Než jsem se prokousala sérií trápení na téma „nechci být žena“, uteklo hodně času a určitý definitivní rozuzlení přišlo až po porodu. O tom bych se ještě mohla trochu rozepsat v jiným článku.

Pokud bych to shrnula, před porodem jsem měla tři problémy se svým cyklem (které jsem vnímala jako nepřekonatelně složité a nepříjemné) –
1. nechtěla jsem cyklus
2. měla jsem velmi bolestivou menstruaci
3. měla jsem velmi nepravidelný a nepředvídatelný cyklus.

Po porodu se bolest výrazně zlepšila, postupně se srovnala pravidelnost až do extrémního stavu „přesný jako hodinky“, ale objevilo se PMS – pravděpodobně vlivem kolísání hormonů. Je možné, že si to ještě sedne, ale kdo ví.

Problémy s cyklem na úrovni porouchané psychiky nebo mezilidských stavů má více žen, než si myslíme

Součástí mého sebepoznání, bojování s psychickými problémy a snahou zlepšit svůj aktuální bídný stav jsem zkoušela už všechno možné. Úplnou náhodou se mi do ruky dostala knížka Divoká síla. Protože jsem knihu dostala darem a taky protože už jsem byla hodně zoufalá, rozhodla jsem se jen dovnitř nakouknout. Hned z kraje jsem si ale uvědomila, že by mi kniha mohla objasnit určité věci.

Když jsem zabrouzdala to téhle tematiky, narazila jsem na klinickou psycholožku z Británie, která se přímo specializuje na psychickou pohodu žen v souvislosti s cyklem – a – tahle paní psycholožka zrovna dělala výzkum na toto téma. Účastnila jsem se ho a tak jsem mohla trochu nakouknout do této problamity očima študovaného člověka. Kromě mě se jí ozvaly ženy z celého světa a to zajímavé je, že všechny trápila převážně druhá polovina cyklu. Jejich psychické a fyzické stavy se podepisují více či méně na jejich schopnosti „normálně“ fungovat. Dotýká se to stejným způsobem žen různých etnik, společenského postavení, finančního zajištění, vzdělání nebo rodinného stavu. Zkrátka a dobře – náš cyklus má ohromnou sílu, ovšem obvykle se projevuje spíš tím negativním směrem.

Když jsem knížku Divoká síla otevřela poprvé, měla jsem v hlavě spoustu otázek. Některé věci mi kniha objasnila, některé ne. Ale co mi přinesla, a co mě nadchlo, je přístup k cyklu. Takový přístup, který je mnohem zdravější a může mě posunout dál. S tím souvisí i myšlenka, že kdyby všechny ženy uměly plně pochopit tento potenciál, zlepšily by nejen svůj život, ale i celou společnost.

Na úplně obecné rovině – autorky přiblížují důležitost pochopení svého cyklu – to, na co už ženy dávno zapomněly. V přírodě je vše cyklické – koloběh vody, potravní řetězec, koloběh života, roční období, vesmírné pohyby. A my jsme součástí těchto pochodů a ženský cyklus je jen jedním z nich. Naši předkové také vnímali svět cyklicky, to až později jsme začali čas vidět jako přímku a většinu přírodních pochodů jsme tak trochu vytěsnili ve jménu pokroku.

Je tedy jen přirozené, že odproštění se od přírodní cykličnosti jsme se hodně vzdálili od původních principů, což v nás může (v jedinci, ale i společnosti) vyvolávat určitou podvědomou nejistotu. Máme v mysli pouze vidinu nějaké cesty nebo cíle – za něčím se pachtíme, ale pořádně nevíme za čím. Hledáme si nové a nové cíle, ale nikdy vlastně nejsme šťastni. Když se podíváme na „primitivní kultury“, skoro všechny žijí cyklicky. Lidé jsou jasně uzemněni, zakořeneni s velkým, mocným systémem kolem nich a řídí se jim. Dodává jim pocit bezpečí, jistoty a pochopení. Vědí, že když přijde nepříjemná zima nebo jim odmigruje potrava jinam, přijde znovu jaro a s ním i blahobyt.

Moderní člověk často vnímá přírodí pochody – třeba roční období – jako další vrstu „opruzu“, pokud se tedy zrovna nejedná o teplé letní dny nebo dovolenou kolem svátků. Jestli je jedna věc, která by mohla naší společnosti hromadně prospět – a to hlavně v předcházení psychických problémů – může to být právě návrat k cykličnosti. To už jsme ale trochu odbočili…

Pojďme se vrátit k menstruačnímu cyklu.

Ženin cyklus je tedy určitým „zabudovaným“ zemnícím prvkem, schopnost být víc propojený s určitým řídícím principem našeho světa. Pokud je žena schopná se tímto cyklem řídit, je mnohem silnější, odpočatá a „nad věcí“, protože nepluje v ten nesprávný čas proti proudu, ale čeká na ten správný okamžik, až přijde odliv.

Pochopení cyklu a jeho sledování přináší řadu osvobození a výhod:

• Pomáhá s pocitem uzemnění – když ve věcech vidíme řád, uklidňuje nás to (i když je to nepříjemné)
• Vysledujeme přirozeně se opakující vzorce – to uklidňuje, připravuje i osvobozuje
• Naučíme se respektovat své slabší dny a o to více si vážit (a těšit se) těch dobrých
• Umožňuje nám být efektivnější jak v práci, tak i v osobním rozvoji
• Jsme blíž sami sobě, naučíme se víc naslouchat vlastním potřebám
• Žijeme v rytmu sami se sebou a tento rytmus může pomoci ostatním – například našim mužským partnerům – muži v sobě nemají zabudovaný tento přirozený princip, který pomáhá přeřazovat rychlosti a tak je pro muže snadnější přepísknout své síly nebo příliš používat sílu na své okolí

Když se mi po porodu vrátil cyklus s novým jevem – PMS – myslela jsem si opět, že je se mnou něco špatně. Že jsem nemocná nebo tak něco. Nebo že je to přechodný stav, který brzo přejde. Když mám tak divné stavy a pocity, zkrátka musí být něco špatně. Když jsem začala více pátrat, není divu, že jsem všechny své problémy mohla najít v seznamu symptomů PMS – těch je zdokumentovaných totiž přes 150!

K tomuto zjištění mi velice pomohlo praktikování MCA (menstrual cycle awareness – vědomé sledování menstruačního cyklu). O této technice jako klíčovém nástroji mluví právě knížka Divoká síla.

Knížka zároveň blíže popisuje jednotlivé části cyklu z pohledu spíše spirituálního a z hlediska vlivu nejen na psychiku, ale i třeba naši výkonnost. Nebudu se úplně rozepisovat o jednotlivých fázích a co je pro ně typické (co bychom měly a neměly dělat), protože je lepší si to přečíst přímo v té knížce.

Chtěla bych se ale trochu zmínit o tom, co mně osobně nejvíc pomohlo lépe zvládat svůj cyklus.

1. Začla jsem sledovat opakující se vzorce svého cyklu

Můj cyklus trvá v průměru 27,5 – 28,5 dne. Zjistila jsem, že kolem ovulace (den 11-12) mám bolesti vaječníků. Tím pádem se kolem této doby snažím víc šetřit. Pro dny 21-22 je pro mě typický nástup PMS – náhlý propad nálady, nespavost, mrzutost, náladovost, návaly tepla a neschopnost se soustředit. Obecně v celé druhé polovině cyklu (po konci ovulace) jsem náchylnější na tyto typy problémů. No a nakonec 1. den cyklu je pro mě konečně ten „reset“, kdy mám jen chuť se zavrtat do peřin, baštit čokoládu a koukat se na seriály (což bohužel obvykle nejde x)).

2. Vyvodila jsem důsledky a zkusila zlepšit své kritické dny

Pro období menstruace je pro mě nejdůležitější nikam nespěchat, šetřit síly a dovolit si dělat to, na co mám zrovna chuť. Samozřejmě v rámci možností. Mám chuť si oblíknout úplně čistý tepláky, na který mám ale teď větší chuť než si oblíknout už ty našpiněný? ANO! Zavrtat se do peřinky a pustit si pár dílů seriálu, než jít uklidit kuchyň? ANO! Uvařit si miso polívku místo toho, co jsem měla v plánu (i když nikdo kromě mě miso polívku nejí)? ANO! Jenom tohle mi strašně moc pomohlo se cítit víc „doma“.

Druhá věc, která pro mě byla přelomovou v příjemnějším zvládání svých dnů jsou menstruační kalhotky. Už jsem zkusila vložky, tampony, kalíšky, ale nakonec mi stejně ty vložky vyšly jako nejpohodlnější (prostě nejsem ten typ na tampony a kalíšky, je mi to hrozně nepříjemný). Nicméně jednoho krásnýho dne jsem si řekla, že už se odmítám pařit v igelitu a produkovat tu takovou hromadu (biohazardního) odpadu a tak jsem si řekla, že dám kalhotkám šanci. A víte co? Je to prostě super. Nedokážu to úplně dobře popsat, ale cítím se poprvé jako kdybych proti měsíčkům nemusele nějak „bojovat“ nějakou speciální taktikou, ale že to prostě přijímám. Nikde mě nic neruší, nepřekáží a dokonce i zapomínám, že měsíčky mám! Myslím, že můj problém se svými prvními měsíčky spočíval prostě a jednoduše přesně v tomhle – nechtěla jsem se starat o to, hlídat nějakou pitomou vložku. Jestli se někde neshrnula, neteče nebo tak. A to je pro mě extrémně osvobozující.

Období ovulace je pro mě obdobím oslav, protože mám enejvíc energie, nejlíp spím, mám nejlepší náladu a potřebuju tvořit. A to se taky snažím dělat.

Jakmile se přehoupnu do druhé poloviny cyklu, osvědčilo se mi zvýšit příjem hořčíku a v momentě, kdy se objeví dvě špatné noci za sebou, nasadím pro podporu spánku melatonin. Melatonin je spánkový hormon, který lze brát jako doplněk stravy pro podporu spánku – má to svá specifika, o kterých se zmiňuji v tomto článku. Nicméně existuje řada článků, které se zmiňují právě o souvislosti mezi PMS (kolísáním hormonů) a vlivem na melatonin a tím pádem i schopnost těla přirozeně řídit spánkové pochody.

3. Chci pomoci dalším (nejen) ženám pochopit svůj cyklus pomocí aplikace

Na základě pochopení důležitosti svého cyklu a praktikování MCA jsem si uvědomila, že mi chybí dostatečně praktický nátroj na poznamenávání různých informací. Jistě, můžu používat bloček nebo jiné menstruační kalendáře, ale to hlavní, v čem kví síla MCA je vyvozovat závěry a predikovat. To bohužel žádný nástroj, na který jsem zatím narazila, neumí. A protože jsem dítko digitální doby, rozhodla jsem se spolu s manželem vyvinout mobilní aplikaci, která by tento problém řešila. Kontakovali jsme autorky knížky a ty nám daly souhlas s použitím jejich know-how, osobně se na tomhle projektu ale nemůžou podílet z důvodu z nedostatku času (píšou další knížku).

A proč říkám nejen pro ženy. Vzhledem k silnému směřování funkcionality na zlepšení psychiky bych aplikaci vnímala spíše jako určitého digitálního kouče, než vyloženě menstruační kalendář. Cílem je se tedy zaměřit nejen na cis ženy, ale také na osoby, které se identifikují jinak nebo ženy, které mají například zdravotní komplikace a tak nezapadají do klasického cyklu 28 dní s pětidenním krvácením. I když se v těchto případech nebude používat terminologie popsaná v knížce, pořád se bude jednat o cenný nástroj pro poznamenávání, sledování a predikování určitých opakujících se vzorců v naší psychické pohodě a výkonnosti.

Jsem přesvědčená, že z téhle aplikace by mohli benefitovat i muži – ostatně manžel projevil určitý zájem to vyzkoušet, protože všichni jsme koneckonců ovlivněni nějakým cyklem, ať už to je práce, měsíc nebo cyklus vaší křehé polovičky… 🙂